Už končí tanec uspěchaných kroků,
já na tři dny zas měním alias.
Mé všední město pohyblivých roků
teď na problémy lidí nemá čas.
Čas odjezdů a zavírání dveří,
čas horizontů probuzených rán,
čas očí, které jenom dálkám věří,
čas loučení u vlaků dokořán.
Chorus:
Houká vla, kouká jak
telegrafní dráty běží,
kolem trati jiskry sněží.
Houká vlak.
Znám vlaky, které vedou za obzory
a vlaky, které jedou bůh ví kam.
Já začínám psát dneska jinou story
a na happy end vůbec nespěchám.
Jak láska neví kdy se příběh končí,
tak mraky mají vůni cizích měst
a tulák často píseň nedokončí
kdy pozdě je na refrén planých gest.
Chorus