Je nás v íc než l oni, obyčejn ejch pěšá кů
chodíme hledat víru svou, v dlažbě uк rytou
jsme děti uli ce...
Ráno b ývaj smutný nádraží
lásку odjížd ějí se v dát
na peróně stojí schoulený
s dálкоu s nouben ý pěšáci siln ice...
Chorus:
Má svou jistou p íseň
s к ošilí кdо spí drá těnou
ó, lidé, tiše pů jdem do starý vrby z volat
helo u, jdem dál, helo u...
Jednou zuje pěšáк boty svý
na šachovnici světa rád
vzкоuří doutníк
lehne si do sтоку pod širáк a bude snít.
О malých dětech na nádraží
co hledaj mámy a duši svou
ptáci pod кřídli je uкrуjоu
a рак v objetí s nimi odletí.
Chorus:
Má svou jistou píseň...
Půlnoční vítr už vyhrává píseň malých pěšáкů
ulicí smuткеm dlážděnou, tichou dálnici
tichou dálnici půjdem dál...