Jaro desáté (Kryl Karel)
1. Trs trn? tesá "T" a tyran tleská z tr?nu,
(Am9)
je jaro desáté, jeћ voní po ocúnu,
plyљ prachu píљe po zdech písmena љedivá,
ne píse?, pouhý povzdech, který se nezpívá, který se nezpívá.
2. Plá? deљt? kropí sníh, den vypráví si s Vesnou,
kdo vzdechne po písních, jeћ nezrozeny zesnou,
jsou léta soudci p?ísní, jimћ slzí nezbývá
pro mrtvé sloky písní, jeћ nikdo nezpívá, jeћ nikdo nezpívá.
3. Tvar touhy v ?ezbách sní a ze sn? sl?vka sp?ádá,
chlad sv?ta bez básní, jeћ nikdo nepostrádá,
vlas bard? vzkvetl plísní jak d?eva trouchnivá
nad hroby mrtvých písní, jeћ nikdo nezpívá, jeћ nikdo nezpívá.
4. Strach s tichem - dary tmy, jeћ smíchu pouљtí ћilou,
a tryzna za rytmy, jeћ buљí pod mohylou,
[: jen povzdech plný stesku, kdyћ zima tesá "T",
k?íћ na náhrobní desku pro jaro desáté, pro jaro desáté. :]