Rec: Osmého listopadu љestnáctset dvacet u letohrádku Hv?zda na
Bílé Ho?e z?stal z vojsk Království ?eského poslední praporec -
moravský praporec Љlik?v. U zdi letohrádku padl do posledního
muћE.
Píse? nazvaná Poslední Moravan.
1. Pod bílou zdí má bláto barvu perle?ovou
a zvony odlet?ly za v?trem do ?íma,
obzor se rdí, m?j táto, hanbou љarlatovou,
uћ jsme tu osam?li, z k?íћe se nesnímá.
2. Prapory mdlé uћ pálí ruce vlajkonoљ?,
jen o?i pod p?ilbicí snad jeљt? doufají,
a mlhy zlé se valí do d?r od hraboљ?
i do ran na orlici, kterou uћ poutají.
R: Rudý kohout na obzoru roztahuje spáry,
h?eben v?tru roz?esává pera plamenná,
v??ili jsme na pokoru u poprav?í káry,
zlatá doba nenastává, bude kamenná.
3. Je prý to ctí aћ na dno, z?stat pod prapory,
mít duљi nestydatou a mozek bez ceny,
být králem lstí a snadno vzít si bez pokory
na svatbu se Zubatou ћelezné prsteny.
4. Není to med, zas píti ?íљi vrchovatou
a v??it na proroky v chorálu polnice,
sto ?erných let nám svítí hv?zdou jedovatou
na erbu pro otroky - pro naљe d?dice.
R: + bude kamenná, bude kamenná ...